CHOVATELSKÝ SERVIS - laciný slib nebo životní závazek?
>> ZPĚT NA PŘEHLED ČLÁNKŮ <<
Občas se mě zájemci či přátelé, kteří nejsou z kynologického světa, ptají, co to vlastně je ten “chovatelský servis”. Než přejdu k definici mým pohledem, ráda bych shrnula moje zkušenosti s jinými chovateli.
Můj první pes s rodokmenem byla kavalírka Athena. Bylo mi 13 let a tehdy jsem absolutně netušila nic o kynologii jako takové. Chovatelku jsme viděli celkem 2x a to jednou při první návštěvě štěňat a podruhé při
prodeji. Žádný jiný kontakt z její strany nebyl a natož nějaké rady k výcviku, výchově či přípravě na výstavu, konzultace zdravotních problémů, apod. Časem jsme zjistili, jak špatně zdravotně dopadla ostatní štěňata,
jedno zemřelo ve věku půl roku na vrozenou srdeční vadu a ostatní se léčili se srdečním onemocněním už od mladého věku. Naštěstí se Atina, jako jediná, dožila krásného věku a možná, že díky tehdejší ignoraci
chovatelky jsem nyní tam, kde jsem, jelikož jsem zkušenosti sbírala včetně plno neúspěchů a pádů na hubu a cestičku kynologa-začátečníka jsem si doslova musela prošlapat sama.
Před pořízením vlastního druhého psa s rodokmenem jsem měla jak zachráněné psy, tak i psa bez rodokmenu. V mezičase jsem se pár let pohybovala a pomahála s péčí, chovem, výcvikem a výstavami v chovatelské stanici stafordšírských bulteriérů, kde jsem nabrala plno dalších zkušeností, jak po kynologické stránce, tak i po té lidské. Tedy, další můj vlastní pes s rodokmenem byl až Dolgi, první lapinporokoira, a tam jsem již narazila na super chovatelský servis se skvělou komunikací. Avšak! Do té doby, dokud jsem s ním jezdila na výstavy a závody a sbírali jsme nejvyšší umístění a reprezentovali chovatelskou stanici. Ve chvíli, kdy jsem chtěla s chovatelkou konzultovat pořízení nepříbuzné feny z jiné chovatelské stanice, problémy s chováním Dolgiho či jeho zdravotní obtíže, setkala jsem se s odvrácenou stránkou jejího chovatelského servisu - vše si vymýšlím, v případě jakéhokoliv problému mám psa vrátit, chci jen poškodit její jméno, apod. Ve chvíli, kdy jsem věděla, že ho nechci použít do chovu (Dolgi má potomky z jednoho vrhu, kdy kryl nepříbuznou fenu v té samé chovatelské stanici, odkud je on sám), tak jsem ho nechala vykastrovat. Poté jsem se ještě jednou snažila s chovatelkou spojit, abych dostala nějaké informace o zdravotním stavu Dolgiho rodiny (o co šlo, nechci zmiňovat, každopádně jsem stála o informace o zdravotním stavu jeho rodičů a blízkých příbuzných) a dopadlo to blokací na sociálních sítích doprovázenou urážkami. Nyní je to již několik let, co se chovatelka ani neinformuje ohledně jeho zdraví, totální nezájem. V tu chvíli jsem věděla, že toto já budoucím majitelům mých štěňat nabízet nechci!
Následovala rezervace feny lapinporokoiry z chovatelské stanice Raiikas. S chovatelkou Annou jsme se neznaly, ale její komunikace byla prostě úžasná. Pravidelně posílala fotografie všech štěňat a ve věku zhruba pěti týdnů jsem se mohla rozhodnout mezi třemi fenkami. Anna mi dokonale popsala, jak se jednotlivé feny projevují povahově. Bylo vybráno a za pár týdnů jsem si letěla do Švédska pro Pinkie. Jelikož jsem byla ve Švédsku nepojízdná, Anna mi Pinkie dovezla včetně ostatních štěňat, jejich mámy a babičky, přímo k vesnickému hotelu, kde jsem byla ubytovaná. Vše vysvětlila, podepsali jsme obsáhlou kupní smlouvu, objednala mi na druhý den taxi směr letiště a já věděla, že jsem si vybrala ze skvělé chovky. Pinkie je nyní 6 let a krom toho, že Anna má nyní doma Pinkie dceru, tak jsme neustále v kontaktu, kdykoliv byl nějaký zdravotní problém, Anna ho se mnou ihned řešila a nikdy mě neodmítla. Vždy se snažila mi pomoci s výběrem krycího psa pro Pinkie a stejně tak pomohla i s hledáním nových majitelů pro moje
štěňata.
.jpg)
Chovatelský servis je služba chovatele majiteli a začíná od samotné rezervace, kdy je chovatel již k dispozici budoucím majitelům, co se samotných příprav na štěně týče. Správný chovatel připraví základní výbavičku štěněte při prodeji - základní krmivo, na které je štěně zvyklé, nějaké pamlsky, hračky. Kupní smlouva a petpas jsou samozřejmostí. Ke každému štěněti dávám i USB flash disk se všemi fotkami a videi konkrétního vrhu, vytištěnou fotografii od profi fotografa, něco na zub pro majitele, obojek s vodítkem, atd. Po odběru štěněte by měl být chovatel k dispozici pro jakékoliv rady ohledně naučení samoty, čistotnosti, správné výživy či růstu druhých zubů. Servis pokračuje i co se týče příprav na výstavy, výcvik, rady ohledně uchovnění a přípravy na případné krytí feny a odchovu vlastního vrhu. Samozřejmě nabízím i propůjčení jména chovatelské stanice pro ty, kdo si nechtějí pro jeden vrh zakládat chovatelskou stanici. Stejně tak nabízím hlídání svých odchovů (předem po domluvě) či pomoc s převýchovou, když se náhodou něco nepovede :) Všem majitelům mých odchovů říkám, ať mě neprodleně informují o změně zdravotního stavu odchovu a jeho řešením na veterině. Stále jsme v ČR kolem tohoto plemene malá komunita a díky poctivým chovatelům z Finska a okolních států máme transparentnost, co se týče výskytu alergií, epilepsií či srdečních nemocí, apod.
Tento článek, resp.moje úvaha, je věnovaná zejména novopečeným majitelům psa, nejen lapin, kteří nemají předchozí zkušenosti s jakýmkoliv chovatelským servisem. Je potřeba si uvědomit, kam až sahá chovatelský servis a kde už končí. Pamatujte, že sebelepší chov je stále jen loterie a chovatel nikdy neví, jaká nemoc či problém se může objevit zrovna v jeho dokonale naplánovaném vrhu, i když jsou rodiče, prarodiče i známí předci testováni a klinicky zdraví. Proto prosím za všechny slušné (!) chovatele - pokud bude mít váš pes zdravotní problém (onemocnění srdce, zmíněné alergie či epilepsie, špatné výsledky vyšetření kyčlí, loktů,..), sdělte to chovateli slušně, bez jakéhokoliv napadání nebo mluvení jen o vrácení peněz, atd. Poctivý chovatel dal do svého odchovu celé své srdce a energii (o penězích nemluvě) a to poslední, co by chtěl, je mít nemocná štěňata. Vždy pamatujte, že je i vaše zodpovědnost si zjistit zdravotní vyšetření rodičů i jejich předků, popř. se předem seznámit minimálně s matkou štěněte, vidět, kde budou štěňata odchována, atd. Při odběru podepisujete kupní smlouvu, kterou si samozřejmě důkladně přečtete a kde máte jasně dané podmínky, za kterých kupujete štěně. Při koupi štěněte dostanete kus nepopsaného papíru a proto myslete na to, zda je vhodné chovatele za půl roku osočit z toho, že není štěně čistotné nebo že je špatně socializované a bojí se lidí nebo psů. Stejně tak, konkrétně u našeho plemene, řešit zatočený ocas či klopené uši ve chvíli, kdy vás chovatel na tato fakta upozornil před uzavřením kupní smlouvy. Je spousta případů, kdy spory mezi majitelem a chovatelem došly až k soudním sporům. S majiteli nemusím být kamarád za každou cenu, ale pokud se informuji na můj odchov, předpokládám, že mi bude vždy slušně odpovězeno, posláno pár fotek, popř.umožnit návštěvu a já budu vědět, že je pes v pořádku a má skvělý život. Chovatel není bůh a osobně neznám žádného, který by řekl, že má dokonalý chov a všechny vrhy se povedly jak exteriérově, tak i zdravotně. Pokud někdo takový je, tak bude vždy něco tajit.
Ať chcete nebo ne, při prodeji štěněte se automaticky stáváte členy komunity vašeho plemene, komunity kolem chovatele a záleží už jen na vás, jak moc aktivní budete. V tom lepším případě se s chovatelem nebo i dalšími majiteli odchovů stanete přáteli a budete se stýkat i mimo kynologické akce. Pokud jste tedy měli to štěstí, že je tu váš chovatel vždy pro vás, važte si ho! Protože mezi chovateli existuje i ta horší varianta, kdy “chovatelský servis” začíná a bohužel i končí samotným prodejem štěněte.
